donésti dok. (1. j. -nesu, rozk. -nes, min. -nesl, trp. -nesen) 1. (~; co, koho) přestat nést; dokončit nesení; provést nesení až do konce: vejce nejsou, slepice nám již donesly; není jisté, donesou-li jabloně plody; kůň donesl jezdce 2. (co, koho kam; čeho) nesením dopravit (ve směru k mluvícímu n. od něho pryč); přinést, zanést: dones mi pivo; d. matce vody; d. lék z lékárny, lék nemocnému do postele; d. kufr na nádraží, oběd do továrny; dědictví donesené z pravlasti slovanské; listonoš donesl dopis doručil; nedonesl sklenici k ústům; vítr donesl hlahol zvonů; loď donesla cestující do přístavu; kůň donesl jezdce až na místo; šel bez přemýšlení, kam ho nohy donesou; říci vše, co slina na jazyk donese 3. (komu co) přijít sdělit; přinést: zvědové donesli zlé zprávy veliteli; d. rozkazy 4. expr. (komu co; komu na koho) povědět někomu (o někom) to, co mu mělo zůstat utajeno; prozradit, udat: donesla celou historii za tepla sousedce; dejte si na něho pozor, všechno na vás donese šéfovi 5. (kam) (o něčem působícím do dálky) svou činností něco zasáhnout, až někam proniknout, dosáhnout: děla až sem nedonesou nedostřelí; stříkačka nedonesla na střechu nedostříkla; — donésti se dok. (kam) (o zvuku ap.) dolehnout, dospět: z pokoje se k nám doneslo několik rozezlených výkřiků; doneslo se nám k sluchu, že...; — ned. donášeti, donášeti se