dopadati ned. 1. (nač; †čeho) padat na něco, až někam: pumy začaly d. na město; těžké boty dopadaly na dlažbu; rány dopadaly na jeho hlavu; déšť dopadá na střechu; únavou sotva dopadá na lože; kapky dopadají země (Hál.); d. na (jednu) nohu pokulhávat; přen. spravedlnost plnou vahou dopadá na jeho hlavu doléhá 2. (koho, co při čem) přistihovat, překvapovat: d. se při pomyšlení, že... 3. (jak s kým, čím) být v něj. stavu, mít něj. výsledek; vypadat: se svatbou to špatně dopadá; celé manželství dopadalo jinak, než si představoval; hospodaří si sám a podle toho to dopadá †4. působit, dělat dojem, vypadat: chtěli vidět, jak taková svatba dopadá (Herrm.); jak hošovsky před ní dopadal (Čap.-Ch.) †5. (o čase) dospívat, docházet ke konci: pozejtří dopadá čas (Jir.); 31. března dopadá termín končí †6. krýt se, shodovat se: ponětí "stát" a "národ" přestaly d. jedno na druhé (Pal.); → nás. dopadávati; — dok. dopadnouti