doprovázeti ned. (3. mn. -ejí) 1. k doprovoditi: d. někoho domů, ke dveřím; d. dceru na plesy; začal ji každý večer d. s úmyslem získat její náklonnost; přen. d. štafetu zrakem sledovat; d. někoho svým požehnáním; – d. řeč prudkými posunky; d. trénink správnou životosprávou; d. události poznámkami; d. žádost přípisem 2. (~; koho, co) hrát n. zpívat hudební doprovod (někomu) k něčemu: na klavír doprovázel známý pianista; chór doprovází hlavního zpěváka; d. tanec hudbou; d. zpěv na kytaru, na varhanách ○ předp. na- se; → nás. doprovázívati