doprovod, -u m. (6. j. -u) 1. doprovázení někoho cestou někam: nabídnout hostu d. na nádraží; vykonat vojenskou přehlídku v d-u ministra 2. osoba n. osoby někoho doprovázející; družina, suita, průvod; kdo n. co někoho n. něco doprovází z bezpečnostních důvodů: jít v čele čestného d-u; vést někoho v policejním d-u; transport s ochranným d-em letectva; d. poštovní 3. současné připojování, připojení něčeho k něčemu: mimický d. slovního výrazu; obrazový d. k textu; hudební d. k filmu; dekorační d. hry 4. hudební doprovázení na něj. nástroj: hrát houslový koncert s d-em orchestru; zpívat za d-u harmoniky; píseň bez d-u; klavírní d. k melodii