dospěti dok. (3. mn. -ějí, rozk. -spěj, min. -spěl, podst. -spění, přech. min. -spěv) 1. kniž. (kam; †čeho) po pohybu (zprav. rychlém, spěšném) směřujícím k urč. cíli octnout se na vytčeném místě; dojít, dostat se, postoupit, dorazit (prostorově): d. na určené místo; čelo průvodu dospělo k náměstí; výprava dospěla úpatí hory; přen. plameny dospěly k skladišti prachu; zdi novostavby dospěly k prvnímu patru; výkřik dospěl k našemu sluchu 2. kniž. (k čemu; čeho) vývojově pokročit k něčemu; dojít (čeho n. k čemu), nabýt, dosáhnout (čeho): d. k dovršení socialismu; dělnická třída dospěla k moci; d. k spolupráci, k dohodě, k opravdové svobodě; d. do stádia, kdy...; d. k závěru; d. k názoru, k přesvědčení, k poznání; nemoc dospěla vrcholu; d. vytčeného cíle; nedospět dobrého konce; d. mužného věku; d. rozumu; až dospěje čas vyprší, uplyne, dozraje; sebrané spisy dospěly k desátému svazku; věci dospěly tak daleko, že...; kam až to dospěl!; kam to s ním dospělo! 3. (o člověku) nabýt dospělosti, zralosti, zprav. fyzické n. zároveň i mentální, duševní; (o jiném živém organismu) vyvinout se, dorůst, vyspět: d. v muže, v ženu; d. věkem, rozumem n. do rozumu; náš lid politicky už dospěl; obecenstvo kulturně dospělo; – rostlina dospěla do květu; peněž. stát se splatným: částky dosud nedospěly; (dlužní) závazky dospěly před 1. lednem; — ned. dospívati