dotírati ned. (1. j. -ám) k dotříti 2, 1; doléhat, dorážet, naléhat: d. na děvče otázkami; fotografové na něho dotírali ze všech stran; dotírající protivník; pes na nás dotíral; dotírali na sebe holemi; přen. kniž. nemoc stále dotírá; – d. len; — dotírati se ned. k dotříti se 1. (kam; ke komu) hledět se dostat do něčí společnosti, snažit se získat něčí přízeň; vtírat se: stále se dotírá; d. se do něčí přízně; dotírá se k jeho rodině, k dívce 2. kniž. (kam) (o dojmech a dějích pomyslných) neodbytně, neustále tíživě působit; vnikat, tlačit se, dorážet: bída se dotírá na oči; stále se mu dotírá na mysl představa nezdaru; → nás. dotírávati, dotírávati se