dotvořiti dok. (3. mn. -í) (co) dokončit tvoření; dodatečně dát dílu, výtvoru ap. dokonalou podobu: spisovatel již dotvořil svůj nový román; d. v myšlenkách své dílo; d. rukou, co se nedá udělat strojem; recitací d. báseň; divadelně d. postavu; d. umělecký portrét; d. náladu podzimních dní; d. (se) vědecky, umělecky; — dotvořiti se dok. (čeho) tvořením dosáhnout (v. do- II 1): d. se pravdy, pravdivosti, úspěchů; — ned. dotvářeti, dotvořovati