doušek, -šku m. (6. mn. -šcích) (nář. douška, -y ž.) 1. polknutí (nápoje); napití, lok, hlt: d. vody; pít malými doušky; přen. plným douškem nasát vonný vzduch 2. množství tekutiny, kt. lze najednou spolknout, malé množství tekutiny vůbec; lok, hlt: zbyly asi dva doušky vína; → expr. zdrob. *doušíček, *douštíček, -čku m.