doutnati ned. 1. pozvolna hořet bez plamene, ale s hojným dýmem: v ohništi už nehoří, jen doutná; doutnající uhlí, sláma, nálož; přen. hvězdy slabě doutnaly (Šal) svítily 2. (o něj. duševním hnutí) začínat, vznikat n. zvolna končit: hněv, zášť, zlost, zloba, zrada, jiskra lásky, nenávisti v něm doutná, ještě doutná; kniž. doutná mu v srdci, v zraku náklonnost; v očích mu doutnalo hněvem; přen. v osmačtyřicátém roce to v Evropě všude doutnalo vřelo, chystalo se k výbuchu *3. trouchnivět, uhnívat, tlít: doutnající pařezy ○ předp. do-, roz-, za-; → nás. doutnávati