dovařiti dok. (3. mn. -í) (co; ~) 1. dokončit vaření; docela uvařit; přestat vařit: d. oběd; – dnes už jsem dovařila; přen. expr. nedovařený člověk nijaký, charakterově n. náladově nevyhraněný 2. přivařit: musela d. ještě trochu polévky; — dovařiti se dok. (čeho) dojít cíle ve vaření (v. do- II 1): toho masa se nelze d.; — ned. dovařovati, dovářeti