dozor, -u m. 1. (nad kým, čím, na koho, co) bedlivé pozorování a sledování někoho, něčeho svěřeného do něčí péče, ochrany, odpovědnosti; dbaní na zachovávání pořádku, pravidel chování, předpisů ap.; dohlížení, dozírání, dohled (na koho, co), kontrola, inspekce (koho, čeho): přísný d.; odborný d.; vojenský, policejní, lékařský d.; mít, vykonávat d. nad někým (něčím); podléhat dozoru; být pod d-em; dát pod d.; nechat bez d-u; pustit někoho (něco) z d-u; pracovat za něčího d-u *2. dohlédnutí: zmizel z d-u jejich očí (V. Mrš.)