drhnouti ned. (min. -hl, -hnul (ob.), -hla, trp. -hnut) 1. (co, *koho) třít, mnout, dřít: d. tělo sněhem; d. dlaně o sebe; d. kůru ze stromu sdírat; přen. kůži drhne mráz (A. Mrš.); dítě jim drhne kašel (Něm.) mučí; zeměd. d. len oddělovat hlávky (tobolky) od stonků; d. konopí 2. (oč; ~) při pohybu se třít o něco nerovného n. příliš těsně přiléhajícího; zadrhovat: dveře drhnou o podlahu; stroj drhne; kolo drhne tře se v ose 3. (co, koho) usilovně čistit, mýt něčím drsným: d. podlahu (kartáčem); d. prádlo; expr. pořádně se drhl důkladně se myl *4. expr. (koho) pomlouvat: sousedky drhly Havlíčkovou (V. Mrš.) *5. expr. (co) stále opakovat, omílat: d. písničku (Vanč.) ○ předp. do-, na-, o-, u-, vy-; sdrhnouti, zdrhnouti; zadrhnouti