drn, -u m. (6. j. -u, -ě) 1. hustý pažit, kus z něho (s kořeny a se zemí) vyrytý: hustý, zelený, uschlý d.; posadit se na bujný d.; suchý jako d. velmi, zcela; – obložit hrob drnem; ♦ ob. být, spát pod drnem být pochován 2. nář. pokrm ze syrových brambor a mouky (Jir.); → zdrob. *drneček, -čku m.; — drn, -a m. ob. nadávka, zprav. venkovskému člověku