drobiti ned. (3. mn. -í) 1. (co; ~) dělit, lámat na malé kousky; drolit: d. chléb do kávy; nedrob tolik!; nedělej (při jídle) tolik drobtů; d. vyorané hroudy rozbíjet, drtit; přen. říkat, dělat něco po kouscích: d. slova kuse, úryvkovitě mluvit; drobí mezi rty chladný smích (Č. Jeř.); d. kroky jít drobnými kroky 2. (co) dělit na části a tím zmenšovat n. zeslabovat; rozdělovat, tříštit: d. dědictví; drobení zemědělské půdy 3. nář. (koho) (o chladu ap.) roztřásat, lomcovat někým: Barušku horkost a zima drobí (Něm.); kašel ji drobí; — drobiti se ned. 1. rozpadat se (na malé kousky); drolit se: špatně upečený chléb se při krájení drobí; časem se rody drobily na větší rodiny rozdělovaly se; přen. hovor se drobil stával se úryvkovitým, vázl; její zoufalství se láme, drobí ○ předp. na-, od-, od- se, roz-, roz- se, u-, u- se, vy-, vy- se; → nás. drobívati (o) bez předp.