droboučký, drobounký příd. expr. velmi drobný; drobňoučký, drobňounký, drobničký, drobninký: d-á zrnka písku; d-é zuby; d-é lístky, kvítky; d-é písmo; d-á dívenka; cupitat d-mi krůčky; → přísl. droboučce, drobounce (*drobounko); → podst. drobounkost, -i ž.