drtiti ned. (3. mn. -í, trp. -cen) 1. (co) tlakem n. údery rozdělovat na malé kousky; rozbíjet, tříštit, rozdrcovat: d. kámen na drobný štěrk; d. rudu; mlýnské kameny drtily obilí; přen. drtil slova mezi zuby mluvil rychle, nesrozumitelně 2. (koho, co) zcela překonávat; přemáhat, ničit: armáda drtí nepřítele; jeho energie drtila všechen odpor; přen. jeho pohled ji drtil skličoval, krušil; tíha starostí nás drtí; zima je drtila; — drtiti se ned. rozpadávat se, tříštit se, drolit se: zeď se drtila; přen. jeho vůle se drtila lámala ○ předp. na-, po-, roz-, roz- se, z-; → nás. drtívati, drtívati se (o) bez předp.