dubleta, -y ž. (z fr.) 1. dvojtvar, druhotvar: jaz. d-y hláskové n. tvarové (významově rozlišené n. nerozlišené) dvojice téhož slova (např. měřiti-mířiti, kolna-kůlna, brambor-brambora, manželové-manželé, stanovisk-stanovisek); pravopisné d-y dvojí pravopisná podoba téhož slova 2. řem. (v zlatnictví) vybroušený kámen slepený ze dvou kusů; → zdrob. dubletka, -y ž.; — dubletní příd.: jaz. d. tvary, výrazy