dynamický příd. (z řec.) týkající se síly, obsahující, projevující sílu, pohyb, vývoj (op. statický): d-é působení; d. duch; d. živel, činitel, princip; d. ráz; d-á expanze; je to člověk d.; hud. d-á znaménka označující sílu tónu; jaz. d-é reflexivum zvratné sloveso značící intenzívní účast podmětu na slovesném ději (např. nositi se s něčím, doprošovat se něčeho, zpívati si); d. přízvuk; fyz. d-á definice síly; d-á rovnováha; → přísl. dynamicky: chápat vývoj d.; → podst. dynamičnost, -i ž. dynamika: d. zápasu dynamický, prudký ráz; d. tvůrčích sil živé, silné působení