dynamit, -u m. (6. j. -u) (z řec. zákl.) třaskavina, jejíž hlavní složkou je nitroglycerín: Nobel, vynálezce d-u; nálož d-u; vyhodit d-em do vzduchu; přen. ovzduší nabité d-em duchem vzpoury; d. revoluce prudce výbušná síla; ♦ sedět na sudu d-u být ve velikém nebezpečí; dynamitový příd.: d-á patrona, puma, nálož; d. výbuch