eben, -u m. (6. j. -u) (z řec. driv. eg.) tvrdé černé dřevo ebenovníku: nábytek vykládaný e-em; má vlasy jako e. leskle černé; přen. e. gramofonových desek (Konr.) černý lesk; ebenový příd.: e-é dřevo; e. nábytek; e-á hůl; přen. e-é vlasy; e-é oko (Hora) leskle černé; → přísl. ebenově: e. lesklý vlas