ekvivalent, -u m. (6. j. -u, -ě) (z lat.) kniž. a odb. co má s něčím stejnou platnost, hodnotu, co je rovnocenné: odměna není e-m vykonané práce rovnocennou náhradou; cizojazyčný e. domácího slova slovo stejného významu; fyz. mechanický e. tepla práce, která jsouc přeměněna v teplo, dává jednotku tepla; tepelný e. práce teplo rovné jednotce práce; chem. chemický e. gramekvivalent; elektrochemický e. množství prvku (v gramech), jež se vyloučí z roztoku elektrickým proudem 1 ampéru za 1 vteřinu; ekvivalentní příd. rovnocenný; e. náhrada; e. význam; → přísl. ekvivalentně: e. něco nahradit; → podst. ekvivalentnost, -i ž.: fyz. Einsteinův princip e-i založený na předpokladu, že neinerciální souřadná soustava, v níž se konají něj. pozorování, je ekvivalentní urč. gravitačnímu poli