elektromagnet, -u m. (6. j. -u, -ě) fyz. indukční cívka s jádrem z měkkého železa; elektromagnetický [-ty-] příd. k elektromagnetismus: fyz. e-á teorie světla; → podst. elektromagnetičnost, -i ž. magnetická síla vzbuzená elektřinou; elektromagnetismus [-tyz-], -mu m. fyz. působení magnetických sil vzbuzených elektřinou; nauka o nich