emigrace, -e ž. (zlat) 1. vystěhování do ciziny; vystěhovalectví (op. imigrace): Slovensko patřilo kdysi mezi země s nejsilnější e-í; nutit k e-i; pobělohorská e. 2. vynucený pobyt v cizině; vyhnanství, exil: doba první Leninovy e.; odejít do e., vrátit se z e. 3. vystěhovalci, uprchlíci, emigranti (jako celek): československá e. v Moskvě za druhé světové války; — emigrační příd. vystěhovalecký (op. imigrační): e. politika, nařízení; e. proud