éter, ether, -u m. (z řec.) 1. chem. bezbarvá kapalina vyráběná z lihu a užívaná jako rozpouštědlo a k narkóze; etyléter 2. chem. látka vzniklá sloučením dvou molekul alkoholů 3. hypotetická, vše pronikající látka, pomocí níž bylo kdysi ve fyzice vykládáno šíření světla, tepla a elektřiny prostorem; přen. kniž. a expr. vesmír: vznášet se v é-u; na vlnách é-u; éterový, etherový příd.: é-é (e-é) páry; lékár. é. líh lék obsahující 1/4 éteru a 3/4 absolutního lihu, tzv. hofmanské kapky; – šum é-ch křídel (Čech) éterických