eunuch, -a m. (mn. 1. -chové, -ši, 6. -ších) (z řec.) kleštěnec: strážci harému byli e-ové; přen. expr. duševní e-ši, e-ši ducha (V. Mrš.) myšlenkově, duchovně nemohoucí, neplodní lidé; eunušský příd.: e. vzrůst; e-šští strážci; přen. nemužný, slabošský: e. charakter; → podst. eunušství, -í s. kleštěnectví: e. strážců harémů; přen. expr. nemužnost, slabošství, nemohoucnost: e. myšlenky (Šal.)