evidence, -e ž. (z lat.) 1. vedení záznamů o něčem, vedení v seznamu, vedení v patrnosti; přehled: e. branců; účetní e.; hospodářská e.; mít v paměti e-i něčeho; vést n. mít něco v e-i v patrnosti, pamatovat na to; filos. vlastnost nazíraného objektu obrážející se v poznávajícím subjektu formou zřejmého, nepopíratelného poznatku, která nemůže vznikat z apriorních pojmů *2. evidentnost: (rozpor došel) k e-i přímo školské (Z. Nej.); evidenční příd.: e. kancelář; e. lístek, číslo, stav; → přísl. evidenčně