exekuce [egze-], -e (†exekucí, -í) ž. (z lat.) 1. kniž. výkon, vykonání, provedení (čeho): e. rozhodnutí, nálezu 2. nucený soudní prodej; zabavení majetku; dražba: e. pro dlužné daně; propadnout e-i; mít na krku e-i; práv. donucení veřejnou mocí k vykonání nároku právem uznaného: soudní e.; e. zajišťovací; e. na plat; vymáhat něco e-í; vést e-i na někoho; povolit e-i; něco prodat v e-i †3. výkon trestu; potrestání, poprava: e. staroměstská (Jir.); e. českých pánů; e. vojenská (kdysi) za trest nařízené vydržování vojáků: přen. žert. výprask: po žalobě (na chlapce) přišla e.; — exekuční příd.: e. prodej, dražba; e. řád; e. soud; e. výměr; → přísl. exekučně: vymáhat e.