exponovati ned. i dok. (z lat.) 1. (koho, 4. p.) umisťovat, umístit na místě význačném, neobyčejně důležitém, popř. vystaveném nebezpečí, riziku ap.: byl příliš veřejně, politicky exponován; není možno začátečníka tak e. 2. fot. (~: co) vystavovat, vystavit citlivou vrstvu fotografického materiálu (desky, filmu) působení světla 3. hud., liter. (co, koho) výrazně, na význačném místě (na začátku) zachycovat, zachytit, podávat, podat: e. hudební téma hned v prvních taktech; mistrně exponované osoby (v literárních dílech); — exponovati se ned., zř. dok., hovor. (pro koho, co; v čem) se zvláštní snahou a horlivostí se něčeho účastnit, pro někoho n. pro něco zvlášť horlivě pracovat, někoho horlivě podporovat a tím se popř. vydávat, vydat v něj. nebezpečí: příliš se politicky exponoval; e. se pro jednotlivce, pro jejich zájmy; e. se v určité otázce angažovat se ○ předp. pod-, pře-, vy-