extrém, -u m. (6. j. -u) (z lat.) krajnost, přemrštěnost, výstřednost, výstřelek: dva e-y; opačný e.; upadat do e-u; přecházet z e-u do e-u; zacházet do e-u přehánět; extrémní příd. krajní, přemrštěný, výstřední: e. subjektivismus; e. teorie, názory; e. živly; e. člověk; mat. e. hodnota funkce největší n. nejmenší; → přísl. extrémně: e. pravicový; → podst. extrémnost, -i ž.: zacházet do e-i do extrémů