fasáda, -y ž. (z fr. driv. it.) konečná úprava vnějších stěn budovy; průčelí: dokončovat f-u domu; starý dům s novou f-ou; – barokní f.; f-y renesančních zámků; výzdoba f-y; nevlídné f-y činžáků; přen. hanl. pouhý povrch, vnějšek (v protikladu k obsahu, hodnotě): velkolepá f. nabubřelých hesel; hovor. expr. nalíčení obličeje, obličej vůbec: dělat si f-u; → expr. zdrob. fasádka, -y ž. (Ner.): — fasádní (*fasádový) příd.: f. omítka; f. práce; f-ový motiv