fešácký příd. ob. expr. 1. švihácký, elegantní, fešný: f. klobouk; f-á uniforma; f. knírek 2. pohodlný a veselý: f. život; f. kriminál ulehčený, s ohledy na osobu vězně; → přísl. fešácky: f. se obléci; – f. žít; → podst. fešáckost, -i ž. fešáctví