fejeton, fejton (dř. ps. též feuilleton), -u m. (6. j. -u) (z fr.) vtipná a zajímavá stať v novinách pod čarou: Neruda, mistr českého f-u; rozhlasový f. vtipná, zajímavá relace: → expr. zdrob. fejetónek, fejtónek, -nku m. (6. mn. -ncích); — fejetonní, fejtonní příd.: f. styl; → přísl. fejetonně, fejtonně: f. svěží způsob podání; fejetonový, fejtonový příd.: f-á próza; → přísl. fejetonově, fejtonově: f. psaný článek