felčar, -a m. (z něm.) †1. ranhojič (zast.): městský, vojenský f.; poslat pro f-a 2. (též *felčarka, -y ž.) hovor. expr., často hanl. lékař: s f-y si raději nezačínejte!; to není doktor, to je f.; → expr. zdrob. felčárek, -rka m. (mn. 1. -rkové, -rci, 6. -rcích); — felčarský příd.: f. způsob pouštění žilou; → podst. felčarství, -í s. zaměstnání felčara