fena, -y ž. (z lat. zákl.) 1. samice psa domácího; psice: f. se štěňaty; zlá, divoká, štěkavá f.; rvaly se jako feny; přen. zhrub. vzal si takovou fenu, že mu změnila život v peklo zlou ženu 2. samice každé psovité šelmy: f. vlčí, liščí, šakalí; → zdrob. fenka, -y ž.