filologie, -e ž. 1. nauka o jazyce a literatuře někt. národa (národů): slovanská, románská, germánská, orientální f.; moderní, klasická f.; studovat, absolvovat klasickou f-i universitní studium, kt. se jí obírá 2. nauka obírající se textově kritickým rozborem textu literárních děl, jeho výkladem a edicí 3. řidč. jazykověda, jazykozpyt, lingvistika: srovnávací f.; -logický příd.: f-á věda; f-á fakulta na níž se studují filologické obory: – f. rozbor, výklad; f-á metoda kritiky; f. seminář; Listy f-é (název časopisu): → přísl. -logicky: f. posuzovat, řešit; → podst. *-logičnost, -i ž. (Šal.)