fluktuace, -e ž. (z lat.) 1. stálá změna; vlnění, kolísání, pohyb: f. nitra; cenová f.; f. v počtu výkyvy; f. hudebních směrů; neustálá vývojová f. národů; zdravá f. mezi městem a venkovem 2. častá změna zaměstnání, přecházení z jednoho podniku do druhého: bojovat proti absenci a f-i; závod s nadměrnou f-í; — fluktuační příd.: f. paměť těkavá, povrchní; geol. f. otřesy zemětřesné pohyby, při nichž převládá složka vodorovná, vlnivé, proudové; f. struktura vyvřelin fluidální; – f. komise zabývající se fluktuací v závodě