formalismus [-iz-] (dř. též -ism), -mu m. (z lat. zákl.) 1. přílišné lpění na formě bez zřetele k myšlenkovému obsahu; vnějškovost: vymýtit f. z odborářské práce; byrokratický f.; f. ve vyučování; anglický f. společenské obřadnictví 2. (ve filos. a ve vědě) idealistické odtrhování formy od obsahu, teorie od praxe, redukování skutečnosti na abstraktní formy a schémata; (v umění) samoúčelné rozvíjení n. sledování formy n. její jednostranné přecenění a potlačování n. nedbání stránky významové: herbartovský f.; f. v estetice; výtvarný f.