forman (nář. furman), -a m. (1. mn. -i) (formanka v. t.) (z něm.) (dř.) vozka, kočí, povozník: uměl s koněm jako zkušený f. (Rais), zboží vozili f-i; dobrý f-i na čtyráku obrátí (pořek.) schopný odborník dokáže velmi mnoho; → zdrob. formánek v. t.: — formanský příd.: f. povoz, kůň; f-á doprava, živnost, hospoda; f. život; → přísl. formansky: f. dopravovat; → podst. formanství, -í s. (dř.) formanská živnost, povoznictví: železnice udělala konec f.