fortel, -e, -u m. (z něm.) ob. 1. obratný, zručný, dovedný pracovní postup; dovednost, chytrost: vložit do práce všechen svůj f.; vzít na to pravý f.; dát se do toho, dělat něco s f-em; jít na práci s f-em; chybímu f.: člověk bez f-e 2. lest, úskok, mazanost: pomáhat si trikem a f-em; advokátské f-e; politické f-e; → expr. zdrob. *fortelík, -u m.