fráze, -e ž. (z řec.) 1. úsloví, rčení; slovní obrat: blahopřejná, soustrastná f.; počáteční, koncová f. v dopisech; proplétat řeč latinskými f-mi; jaz. řidč. větný úsek, kólon: stabilizování frází; hud., v tanci nejmenší skladební obrat, který nelze rozdělit bez porušení obsahu: pomalá melodická f.; pohybová f. 2. povrchní, bezobsažné, otřelé slovní spojení, obrat, rčení; prázdné, neopravdové mluvení; floskule: konvenční f.; novinářské, agitační, politické f.; běžná, otřelá, prázdná, planá, květnatá, okrasná, bombastická, prolhaná f.; heslo zůstalo planou frází; vymýtit z novinářského jazyka vše, co čpí frází; omílat staré f.; užívat frází; pronést několik nucených společenských frází; přen. divadelní, malířská f. bezduchý, opotřebovaný umělecký výrazový prostředek; → expr. zdrob. frázička, -y ž.