frčeti ned. (3. mn. -í) 1. vydávat zvuk znějící jako fr: sálem bylo slyšet frčení ventilátoru; koně řičeli a frčeli frkali 2. expr. s takovým zvukem prudce letět, ujíždět, unikat: vrabci v hejnech frčí vzduchem; čmelák mi frčel kolem hlavy; frčeli na motocyklu, jen se za nimi prášilo; ventilem frčí pára uniká s frčivým zvukem ○ předp. od-, po-, pře-, při-, vy-, za-; → nás. frčívati (o) bez předp.