frajer, -a m. (z něm.) 1. nář. (též frajír) milenec, nápadník: čekal na ni její f.; mohla mít f-ů jako panských ovec (Něm.) 2. ob. expr. naparáděný, vyzývavý, okázale se chovající mladík, namlouvající si ženy a obletující je: f. si pošoupl čepici na stranu; dělat f-a; za mlada byl f.; na to on je f. (slang.) to rád dělá; → zdrob., zprav. expr., k 1 frajereček, frajíreček, -čka m. (nář.); k 2 frajírek, -rka m. (mn. 1. -rkové, -rci, 6. -rcích): vytáhlý f. s furiantským pohledem