funus, -u m. (6. j. -u, -e) (z lat.) poněk. zast. a ob. pohřeb: chodit na f-y; šetřila si peníze na f.; ♦ přijít s křížkem po f-e pozdě; → expr. zdrob. *funusek, *funousek, -sku m.; — *funusový příd.: f. průvod (Herrm.)