geniální [-ny-] (†geniálný) příd. (z lat.) 1. vynikající mimořádným tvůrčím nadáním: g. sochař, vynálezce, vojevůdce; g. jedinec; g. duch 2. tvořený géniem, zcela mimořádně vynikající: g. dílo; g. torzo; g. vynález; g. improvizace; g. vedení; (často expr.) g. myšlenka, nápad 3. u génia obvyklý, pro génia příznačný: g. prozíravost; g. nenucenost; žert. g. nepořádek úžasný; → přísl. k 2, 3 geniálně: g. tvořený; – g. lhostejný, nedbalý; → podst. geniálnost, -i ž.