háj -e m. 1. lesík, zprav. listnatý: březový, dubový, borový h.; urnový h. sad, kde jsou uloženy urny s popelem zemřelých; ♦ ob. expr. jdi (jděte) do háje dej(te) pokoj, jdi (jděte) k šípku; bot. smíšený les s převládajícími listnáči 2. nář. háje mn. březové stromky stavěné kolem oltářů o Božím těle; → zdrob. k 1 hájek, -jku (6. mn. -jcích), háječek, -čku (6. mn. -čcích, -čkách) m.: hájku, hájku, hájku, háječku zelený (lid. píseň); les. většinou křovinatý lesík založený k ochraně a úkrytu zvěře, remíz