hýkati ned. vydávat táhlý zvuk znějící jako hý; (o lidech) křičet, volat: hýkání osla; hýkající sýček, čejka; hýkání větru; vesele h.; h. radostí; vozka hýkal na koně pobízel je voláním ○ předp. roz- se, za-; → nás. hýkávati; — dok. hýknouti