hříšný příd. 1. páchající hřích, nakloněný k hříchu: h. člověk; h-á duše; h. svět; h-é tělo; h-á slova, h-é myšlenky, přen. nenáležité, nepatřičné: h-á láska nedovolená; ♦ expr. být na peníze jako čert na h-ou duši velmi chtivý peněz, lakomý 2. expr. neoprávněně, nepřiměřeně velký, přílišný: h-á paráda; ♦ stojí to h-é peníze je to velmi drahé 3. nář. rozrušený: jsem z toho celá h-á (Čap.-Ch.); v. též říčný; → přísl. hříšně: h. mluvit; h. lehkomyslný; expr. h. drahý příliš; → podst. hříšnost, -i ž.