hřížiti ned. (3. mn. -í, rozk. hřiž) 1. kniž. (co) ponořovat, hroužit: zrak do svého nitra hříží (Hál.) 2. zahr. (co; ~) množit rostliny pomocí hříženců; — hřížiti se ned. kniž. (v koho, co; do koho, čeho) ponořovat se, hroužit se: h. se ve spánek; h. se do práce; kraj se zrosen do tmy hříží (Sova) ○ předp. po-, po- se