hřímati ned. 1. (jen neos.) hřímá hrom burácí; hřmí: v dáli hřímalo; přen. hřímání revoluce 2. opakovaně se ozývat silným, ohlušujícím zvukem připomínajícím rachot hromu; hřmět, burácet: hřímání děl; hudba hřímala v čele průvodu; zvony, varhany hřímaly; potlesk hřímá sálem; volání slávy hřímalo ze všech hrdel; expr. kazatel hřímá mluví velmi hlasitě; přen. expr. řečník hřímal proti tyranii ve svých projevech důrazně vystupoval ○ předp. do-, za-; → nás. hřímávati ○ předp. do-, po-