hřeb, -u m. (6. j. -u, 6. mn. -ech) velký hřebík: zatloukat h.; sbíjet něco hřeby; pověsit něco na h. zatlučený do zdi; dveře pobité hřeby; rytířské sedlo zdobené zlatými hřeby hlavicemi hřebů: pražcové, kolejnicové hřeby; hřeby u polních bran; hřeby v podrážkách a v podpatcích tretrů; h. do rakve, přen. něco, co ukracuje život; přen. zlaté hřeby hvězd; ♦ zlatý h. (programu, večera, sezóny ap.) nejlepší, nejpozoruhodnější, vrcholná část, událost: v. též hřebík